V článečku Nedobrý začátek ze dne 20. dubna 2010 jsme s majitelkou štěněte stafordšírského bulteriéra řešili jeho přílišnou závislost na paničce a neschopnost zůstat chvilku sám. Příběh má radostné pokračování:
Dobrý den,
nedávno jsem vám psala o radu, jak odnaučit pejska, aby nekňučel, když je doma sám. Jedná se o článek s názvem NEDOBRÝ ZAČÁTEK. Řídila jsem se Vašimi radami a vše po čase přineslo ovoce. Pejsek již muže zůstávat sám doma a nevyje, dokonce už není zavřený v kleci a nikdy jsem nepoužila žádné uklidňující léky. Pejskovi je nyní 15,5 měsíce. Dne 16. 10. 2010 bude ve Vlkově u Tišnova nedaleko Brna svod stafordšírských bulteriérů, kam se chystám, abych s pejskem splnila poslední podmínku pro uchovnění. Tímto dnem se malé ukňučené štěňátko stane krycím psem a bude už jen čekat na své staffí slečny. Mockrát vám děkuji za Vaši radu, která byla pro mě k nezaplacení a mému pejskovi pomohla.
S pozdravem
J. N.
Děkuji za dobrou zprávu a blahopřeji! Jsem moc ráda, že jste vydržela – mnoho lidí to po pár dnech vzdá a řekne, že to na jejich psa neplatí. Ale s trpělivostí a důsledností, která dovede psa především ke správnému postavení ve smečce, se většina psů problému zbaví. A navíc se dobře nastaví vzájemný vztah a pes je pak snadno ovladatelný i v jiných situacích.
Přeji Vám, ať máte ze svého krasavce jen samou radost.
Hana Žertová