Dobrý den, prosím Vás pěkně, mám k Vám dotaz. Sousedé v přízemí mají byt se zahrádkou. O víkendu si pořídili štěňátko černého labradora. Na zahrádce mají postavenou klec a v ní psí boudu – dle mého názoru poměrně velkou. Ale problém je v tom, že na noc ho nechají zavřeného v kleci a on celou noc strašně knučí, naříká a jsou to uplné zoufalé pokusy o to se dostat ven. Bohužel ani přes den tomu není jinak. Odejdou ráno do práce a kolem 14. hodiny přijdou a vezmnou ho ven. Ale jinak celou tu dobu neskutečný nářek, vytí, ani na chvíli nepřestane. Chci se zeptat, zda toto je v rámci „zvykání“ štěněte v pořádku nebo zda to dělají špatně. Nám všem tady v baráku i v sousedním domě to přijde jak trápení zvířat. Někde jsem slyšela, že když si přinesu domu štěnátko, tak s ním mám být aspon týden doma. Je to pravda, nebo fáma? My když jsme si pořizovali štěně (našla jsem ho u popelnice), tak jsem s ním doma byla. A nebyl pak sebemenší problém, když jsem opustila byt. Žádné dlouhodobé nářky. Nic. Moc prosím o radu, je mi toho štěněte upřímeně líto a nevím, zda mu mohu nějak pomoci nebo zda bych jen uškodila všem. Děkuji mockrát za rychlou odpověď.
J.R.
Dobrý den, paní R., jsem ráda, že Vám není lhostejné naříkání štěňátka. Já jsem samozřejmě pro to, aby štěně první dny spalo v ložnici vedle postele v pelíšku, kde má panička nebo páníček celou noc pohotově laskavou ruku a štěňátko ukonejší, když se mu stýská. Zvykání na samotu musí probíhat pomalu – malé štěně by nemělo být déle než dvě hodiny samo, protože to je tak interval, kdy musí močit a jíst. Když je s ním někdo dva-tři týdny doma a tyto intervaly se pomaličku prodlužují, nemá pak pejsek problém si zvyknout na to, že je občas sám. Ale vystrčit štěně hned na začátku ven a čekat, že si zvykne, by se mohlo ošklivě vymstít. Štěně by mohlo mít trvalý strach ze samoty a to se pak velice těžko řeší. Více o přivykání na samotu je v článku Nácvik samoty. Zkuste ho sousedům vytisknout, jestli změní přístup ke štěňátku… Vše o přístupu ke štěňatům a o jejich výchově je možné najít v knize Od štěněte ke psu. Zdravím a budu ráda za zprávu, jak se situace vyvíjí.
Hana Žertová