Dobrý den Vám přeji, moc se mi líbil pořad Polepšovna mazlíčků a musím říci, že jsme se v něm při výchově pejska mockrát inspirovali, ale nastal čas psí puberty a potřebovali bychom poradit.
Pořídili jsme si loni s přítelem výmarského ohaře – fenku, bez PP, dnes je jí 1,5 roku. Ještě nehárala. Ve zkratce bych náš současný problém popsala takto: Doma poslušný a milující andílek, venku dračice. Resp. venku nám velmi často bez příčiny a zle vyjíždí po psech všech plemen, velikostí i věku. Bývá to až po seznámení, ale někdy dokonce až během hry. Vesele si běhají a hrají, z nás spadne kámen, a bum – najednou jí „hrábne“ a vyjede, klidně i po štěněti…
Venčíme ve všední dny 2 x denně = 1 x chodička (povely apod.) a 1x s její výmarskou sestrou, tzn. vyběhají se. O víkendu podnikáme delší vycházky – les, chata. Jednou týdně chodíme na cvičák. Doma na gauč ani na postel samozřejmě nesmí. Na hračky, žrádlo, pelech – vše nám dovolí, do dveří chodíme jako první. Když byla poprvé na cvičáku (jaro 2010), dosti ostře na ní zaútočila fenka vlčáka, je možné, aby jí to poznamenalo? Zkrátka myslela jsem si, že se snažíme vychovat psa správně, ale asi musíme něco dělat špatně, když útočí bezdůvodně na psy. Napadlo mě, že jí doma dáváme tolik lásky, jestli ji nerozmazlujeme? Je možné, že má venku příliš vysoké sebevědomí? Připadá mi, jako kdyby byla sice v hierarchii pod námi (páníčky), ale venku si asi myslí, že jsou ostatní zase pod ní….?
Když vyjede po psu, trestám ji „za kožich“ a sevřu jí tlamu a zle jí říkám, že nesmí. Pak jde za trest zbytek vycházky u nohy. Chci, aby si spojila, že pokud vyjede po psovi, bude následovat něco nepříjemného.
Zlá je (zatím) jenom na psy, na lidi nám „pouze“ štěká. Většinou když se lekne nebo se proti ní někdo zastaví. Pak roztáhne přední a začne štěkat až výt. Taky nevíme proč… A to jsme četli, že výmaráci bezdůvodně neštěkají. Tak asi důvod má a my ho nechápeme.
Předem mockrát děkuji za názor, radu, či info, kam jinam se mám případně
obrátit. Konzultujeme i se cvičitelkou ze cvičáku, ale myslí si, že se může blížit hárání, tak je jako z divokých vajec.
AV
Dobrý den,
ta agrese ke psům může opravdu souviset s hormonálním stavem před háráním. Pokud by si už fenka nechtěla s ostatními psy hrát a jen je napadala, volejte ji vždy před setkáním s jiným psem k noze a procházejte kolem nich tak, abyste měli fenku upoutanou na sebe a na pamlsek nebo hračku, popřípadě ji korigujte povelem, který zná a který respektuje. Jestli ale zaútočí až po seznámení, nechte ji provést seznamovací rituál a když končí, rozběhněte se s hračkou a upoutejte pozornost na sebe – musíte být v tu chvíli zajímavější než ten pes a chystaná rvačka s ním. Se stejně velkými nebo většími známými psy ji nechte běhat, dokud ji to baví. Jakmile by začala vyjíždět, přivolejte ji a držte ji stranou.
Pokud jde o občasnou agresi k lidem, zdá se mi, že fenka se dostane velmi málo ven. Pro takhle mladého psa jsou nutné alespoň čtyři velmi aktivní a vydatné procházky plné nových dojmů, her a práce. Berte ji do města i do lesa, střídejte rušnější a klidná místa, a hlavně se snažte co nejméně fenku ovlivňovat vodítkem, ale mít ji co nejvíce upoutanou (pozorností) na sebe, stále s ní mluvit, chválit či krátce napomínat, aby z Vašich reakcí vyčetla, jak se má chovat.
Ještě k trestům: Trest musí být rychlý a krátký, aby si ho fenka dokázala spojit s tím, co právě dělá, nebo lépe, co se právě v tu chvíli chystá udělat. Takže stačí ošklivé NE (popřípadě zdůrazněné hozením klíčů, řetízku, smotaného vodítka, aby ho zaregistrovala a viděla, že máte hodně „dlouhou ruku“) a okamžité přivolání přesně v tu chvíli, kdy začne ježit kartáč, nebo kdy se hra začne zvrhat ve rvačku. Následné tresty, které používáte (tahání za kůži, domlouvání, chůze u nohy do konce procházky) už jsou zbytečné a matoucí. Chůze u nohy by nikdy neměla být za trest, to je přece úkon hodný pochvaly. Takže po okřiknutí (to je ten vlastní trest – tedy to, že přerušíte její chuť na rvačku) by mělo následovat přivolání (nechci, aby ses prala, chci, abys šla raději u mé nohy) a pochvala a vykládání klidným hlasem, jak je hodná holka, když jde spořádaně vedle Vás, a po pár klidných krocích míček či pamlsek. Být hodná se musí vyplácet. Snažte se, aby hra (i případné konflikty) se psy nebyly pro Vás, a tím ani pro Vaši fenku, vůbec důležité (aspoň to hrajte tak dobře, aby tomu fenka uvěřila). Nejdůležitější pro Vás je Váš HODNÝ pes, takže buďte co nejklidnější, nekřičte, netrestejte, ale chvalte každý moment, kdy je fenka vzorná. Pokud máte jinak dobrý vztah, věřím, že jakmile budete dost rychlá s povely a jakmile fenka pochopí, co se od ní žádá, naučíte se obě správné reakce a bude po problému.
Zkuste se podívat také na podobný dotaz zde
S pozdravem a přáním šťastného nového roku
Hana Žertová