Přichází léto a s ním doba dovolených, kdy všichni majitelé koček řeší věčné dilema: Vzít čičinu s sebou, domluvit jí pobyt u známých či v dobrém kočičím hotelu, nebo ji nechat doma a požádat někoho o její opatrování?
Samozřejmě nelze jednoznačně doporučit jeden model pro všechny kočky. Co kočka, to jiná osobnost a jiné nároky. Kočky s dobrodružnou povahou, které dobře snášejí cestování a snadno přivykají na nové prostředí, často jezdí na dovolenou se svými lidmi všude, kde to podmínky alespoň trochu dovolují. Obvykle to bývají nedaleké chaty a chalupy, ale znám i kočky, které za letními zážitky létají tisíce kilometrů.
Spousta koček zase oblaží svou přítomností příbuzné nebo ochotné kamarády. Ti se horlivě snaží dělat kočce pomyšlení (co kdyby pak na ně žalovala?!). Vybírají pro ni nejlepší lahůdky, aby náhodou pár deka neshodila, hladí a mazlí ji ostošest, aby psychicky nestrádala. Kočka více či méně zdrženlivě přijímá jejich pozornosti a kupodivu tam zpravidla vůbec nezlobí. Dokonce mám mezi svými kočičími pacienty takové borce, kteří doma označkují kdeco, ale v náhradní prázdninové domácnosti jsou jako vyměnění a vzorně chodí jen a jen na záchůdek.
Ani hotel nemusí být velkým strašákem, pokud není přeplněný a vedou jej lidé mající cit a pochopení pro kočičí hosty a jejich individuální nároky.
My zůstáváme doma
Pro některé kočky je však jakékoli cestování nemyslitelné. Mohou to být kočky staré nebo nemocné, které potřebují svůj klid a mnohdy také bedlivý dohled a pravidelné podávání léků nebo speciální diety. Dále jde o kočky březí nebo matky s koťaty. Také větší skupinka koček, které jsou zvyklé být spolu, by se těžko „vnutila“ příbuzným tak, aby všechny kočky zůstaly pohromadě. Po návratu by pak mohl nastat problém kočky znovu skamarádit.
Některé kočky jsou velmi plaché a neurotické, potřebují mít stále na dosah své bezpečné skrýše a změna prostředí by je příliš rozrušila.
Anebo se prostě stane, že v místě dovolené nejsou kočky právě vítány, kočičí hotel je beznadějně plný a rodiče si pořídili psa, který kočky nesnáší. Co teď?
Je třeba poohlédnout se po spolehlivém opatrovateli.
Komu se dá svěřit kočka?
Zatímco mnohde ve světě existují profesionální opatrovatelé koček, u nás zatím taková služba běžná není. A vzhledem k tomu, že dotyčné osobě nesvěřujeme na pár dnů či týdnů jen naši kočku, ale také celý náš byt (přece kočičce nezamkneme dveře do ložnice, když tam tak ráda spinká!), musí jít o člověka veskrze spolehlivého a důvěryhodného. Navíc by to měl být někdo, kdo není alergický na kočky (v pravém i přeneseném smyslu slova), má s nimi už nějakou zkušenost a není mu odporné jejich jídlo ani to, co z něho posléze zbude.
Ideálním opatrovatelem je člověk, který do domácnosti pravidelně chodí, s kočkou se zná a jsou si navzájem sympatičtí. Takže opět připadají v úvahu nejbližší příbuzní, sousedé a dobří kamarádi.
I tak se může stát, že kočka vyplašená zmatkem před odjezdem a náhlou nepřítomností páníčků se bude před cizím člověkem v bytě skrývat nebo se dokonce pokusí utéci pryč. Nezapomeňte proto pár dnů před odjezdem zastrčit do zásuvky feromonový odpařovač Feliway, abyste zmírnili stres a strach kočky, a opatrovatele požádejte o opatrné vcházení a odcházení, aby kočka neproklouzla dveřmi a neutekla.
U koček, které mají volný přístup ven, zvažte, zda nebude lepší nechat je po dobu vaší nepřítomnosti trvale zavřené v domě. Říká se sice, že kočky jsou spíše vázány na prostředí a psi na lidi, ale neplatí to vždy. Mnohé kočky, i ty venkovní, které pobývají doma jen velmi málo, ke svým lidem silně přilnou a jsou bezradné, když zůstanou samy. Nikdy nezapomenu na svou první kočičku Micku a její tři asi osmitýdenní koťata, kterým jsme jako děti s rodiči na týden odjeli a nechali jsme je v péči sousedky. Měli volný výběh na zahradu a hned druhý den po našem odjezdu všichni zmizeli. Po návratu jsme našli dvě polodivoká koťata v nedalekém parku, ale Micinku a třetí kotě jsme už nikdy neviděli.
Co je třeba připravit
Nakupte dostatek krmiva na celou dobu vaší nepřítomnosti. Jakákoli změna stravy v době, kdy je kočka vystresovaná, by mohla mít negativní dopad na její zdraví.
Kupte dostatek steliva a připravte ještě alespoň jeden záchod nad obvyklý počet. Kdyby se stalo, že pečovatel zapomene záchod vyčistit, musí mít kočka náhradní, jinak začne používat k vykonání potřeby jiné místo a postará se vám tak o nepříjemné překvapení.
Jestli vaše kočka málo pije z misky a je zvyklá pít z kapajícího kohoutku v dřezu nebo lízat kapičky vody ve sprše, nechte jí vodu například v několika hrníčcích nebo v konvičce na zalévání postavených na kuchyňské lince a ve sprchovém koutě, a požádejte pečovatele o častou výměnu vody a o její zamíchání – ze zčeřené hladiny pijí kočky raději.
Pokud kočka užívá nějaké léky, vyzvedněte je včas a v dostatečném množství a nechte na domluveném místě podrobný rozpis dávkování včetně návodu, jak lék do kočky nejlépe vpravit, aniž by ji opatrovatel musel chytit (předem vyzkoušejte, v jaké lahůdce kočka lék zaručeně pozře).
Pro jistotu napište na lístek kontakt na vašeho veterináře.
Co je dobré na kočku prozradit
Kromě frekvence krmení a čištění záchodků by měl pečovatel vědět, čím udělá kočce radost a čím ji naopak vyděsí.
Nebylo by dobré, kdyby hned první den popadl vysavač a snažil se uklidit stelivo rozházené po koberci, pokud má kočka z vysavače panickou hrůzu. Pak by ji už nemusel po celou dobu ani zahlédnout. Ale když ve správný čas tiše vejde, usadí se na správné pohovce a pustí si ten správný televizní program, dodá tím kočce jistotu, že je všechno v pořádku.
A když pak vytáhne tu nejúžasnější hračku nebo navlhčený měkoučký kartáč na kožíšek, nejpozději za pár dnů si každá kočka dá říci, vezme „vetřelce“ na milost a dovolí mu, aby ji učesal a pohrál si s ní. Pak už to všem rychle uteče.
MVDr. Hana Žertová pro časopis Moja mačka