Dobrý večer paní doktorko,
od září 2009 mám doma kocoura. Předtím jsme měli dva a byli tři měsíce na zahradě. Ale jelikož bydlíme u silnice, tak nám hodně často kočky zajelo auto. Můj Mates začátkem září měl jakousi bouli u ucha, myslela jsem si, že ho štípla vosa, ale když jsem mu na ni sáhla, byla tvrdá a nemňoukal. Asi 4 dny na to mu praskla a tekl mu s toho hnis. V té době jsem si ho vzala domů na pozorování, a tak už u mě zůstal. Jeho bratr zmizel a říkalo se, že někde kousek od nás leželo přejeté kotě. Tak jsem si řekla, že Mates zůstane u mě doma a já mu tím alespoň zachráním život.
Po třech měsících začal značkovat, naštěstí do vany, tak jsem ho objednala na veterinu na kastraci. Spousta známých mi tvrdila, že po kastraci jsou kočky klidné. To že mě po nocích budil, lezl po mě, šimral mě vouskama a mňoukal, jsem brala jako že je to kotě. Po kastraci to zmizelo, po nocích spal a byl hodný.
Jenže teď co pracuji a odjíždím do práce a třeba dva dny nejsem doma, tak je to hrozné. V prosinci 2009 jsem se vracela z práce v noci a našla jsem v kuchyni na zemi záclonu vyrvanou i s konzolí. Moji rodiče bydlí nade mnou, takže když nejsem doma, tak se o něj starají a hejčkají ho jak vnoučátko. V poslední době mám doma stále rozervaný toaletní papír, včera mi strhl ubrus a cukřenku jsme měla všude. Maminka si myslí, že to dělá na truc, když jedu do práce. Například dnes byl hodný a nic neprovedl. Překusuje mi kabely, leze po lince, skáče na sektorku na polici, všechny vázy mám rozbité, kytky ožrané, když se koupu, leze mi do vany, do umyvadla. Když otevřu lednici, skáče mi do lednice, dokonce teď překousl šňůrku na žaluziích, takže je nemohu stáhnout. Jsem z toho fakt už nešťastná, protože je to moje zvířátko. Psa bych mít nemohla, protože na něj bych musela mít hodně času a moc se mu věnovat, zato kočce ne, ta má záchod doma a jídlo taky. Já mu věnuju hodně času, ale pracovat také musím, proto se mi o něj starají rodiče, když doma nejsem. Já ho nedokážu dát pryč, a pustit ho ven? To nejde, umřel by, ten je zvyklý doma a venku by to asi nezvládl. Když mám návštěvu, předvádí se nebo je zákeřný a seká. Prosím poraďte mi. Foto přikládám.
Děkuji. S pozdravem T. P.
Dobrý den, paní P.,
to, co popisujete, jsou u mladého kocourka docela normální projevy. Kočky si celý život hrají – samozřejmě ty mladé více a intenzivněji. Jejich hry jsou vlastně nácvikem běžných životních situací a dovedností. A co potřebuje kočka pro život nacvičit? Slídění po kořisti, její pozorování, číhání, lovení, zápas, útěk, ukrývání. Samozřejmě musí cvičit rovnováhu, koordinaci pohybů, správné odhadování vzdálenosti pro skoky, sílu drápů a zubů… K tomu využívá všeho, co je doma dostupné – nerozlišuje, co je hračka a může se zničit, a co je Vám naopak drahé a vzácné. Proto doporučuji alespoň na čas, než se Váš Mates trochu zklidní, všechny drahé věci v bytě uklidit, kabely schovat do plastových chráničů nebo do krabic, žaluzie vytáhnout, aby kocour viděl ven, a šňůrky od žaluzií přelepit izolepou. Záclony zatím sundejte a naučte ho šplhat po něčem jiném – kupte nebo vyrobte pořádný „kočičí strom“. Nebo smotejte starou deku, přehoďte ji přes dveře a přivažte pevně z obou stran za kliku (na jedné straně ji nechte delší, ať se Mates může snadno chytit). Naučte ho po ní šplhat tak, že potáhnete nějaké peříčko na prutu směrem nahoru – uvidíte, že Mates neodolá. Kde to jde, rozvěste bambule a lehké míčky nebo plyšové myšky na provázku nebo na gumičce. Sestavte mu nějakou překážkovou dráhu a často ji měňte. Motivujte ho k jejímu zdolávání s pomocí prutu s nějakou hračkou nebo kouskem pamlsku na konci. Část jídla mu schovejte do plnicích hraček – buďto do míčků s otvory, které se dají koupit, nebo vyrobte vlastní: pyramidu z ruliček od toaletního papíru, přilepenou k destičce a do některých ruliček dejte granule; v krabici od bot vyřežte otvory po stranách i na víku, víko přilepte alespoň izolepou a do krabice dejte dobroty. Zavěste na provázek nebo gumičku za kliku kelímek od jogurtu s pamlsky nebo granulemi do takové výšky, aby se kocour musel natáhnout… Na stůl nebo na podlahu dejte starý ubrus nebo kus prostěradla a pod něj plyšové myšky nebo kousky jídla. Ukažte mu, jak hračky fungují, a uvidíte, jak rychle se naučí s nimi hrát. Ještě by to chtělo něco, co mu dlouho vydrží, když bude sám doma. Na to jsou ideální fontánky pro kočky nebo míček v kruhové dráze. Na procházky byste ho mohla brát na vodítku, nebo mu teď na léto postavit venkovní voliéru s nějakým stromem a úkrytem proti slunku a dešti.
Uvidíte, že takto zaměstnaný kocourek se brzy naučí hrát si se svými hračkami a Vaše věci nechat na pokoji.
S pozdravem
Hana Žertová