Vážená paní doktorko,
obracím se na vás pro radu s nutkavým chováním jedné z našich dvou kočiček. Obě kočky jsou holky, kastrátky, staré 4 roky. Nejsou sourozenci, starší kočička (Maryška) je právě ta problémová. Snášejí se ale velice dobře, i když starší trochu žárlí.
Maryška vyžaduje hodně pozornosti, v poslední době (cca půl roku?) si ji vynucuje tím, že když nereaguji na mňoukání (např. vařím), prostě se svalí a začne se hlasitě, mlaskavě, rychle lízat, nejčastěji na stehně pravé nohy (už tam má vylízanou svrchní vrstvu srsti). Při tom po mně pozlobeně pokukuje. Snažím se nereagovat, aby si nemyslela, že je to dobrá strategie, jinak jsem milá a mazlím je, když mám čas (zrovna něco nepálím na plotně apod.).
Ještě mě napadlo – po příchodu domů většinou nejdu kočky hned mazlit, sice si s nimi povídám, ale nejdřív se převleču (jinak jsem samý chlup), obstarám je, někdy trochu poklidím, najím se. Mazlení přichází na řadu až pak, třeba až tak za hodinu. Do té doby u všeho asistují, já je občas pohladím. Mohlo by pomoci pomazlit je hned po příchodu? I když – dělá to i když jsem např. celý den doma a zrovna se jí nevěnuji, jak si představuje… Tak asi ne. Co myslíte vy?
Budu vám velmi vděčná za radu a váš názor na věc.
S pozdravem K. L.
Dobrý den, paní L.,
tohle by opravdu chtělo utnout co nejrychleji, jinak by se Maryška uchylovala k olizování nožky pokaždé, když by se cítila uražená, nepochopená, nejistá, nervózní… Myslím, že zatím je to „jen“ tzv. přeskokové chování. Kočky si často z rozpaků nebo z nějakého nedobrého pocitu rychle olíznou kožíšek, aby se uklidnily. Vaše Maryška to ale dělá příliš vehementně a navíc je v tom asi i notný kus nátlaku vůči Vám („Vidíš, jak jsi mne rozčílila, když na mne nemáš čas!?“).
Myslím, že mazlení hned po příchodu domů nebo více mazlení obecně problém nenapraví – Maryška by mohla své nároky stupňovat. Nejlepší by bylo, kdybyste ji dokázala zaujmout něčím jiným – nějakou hračkou, dobrůtkou apod. Zkuste něco vyrobit. Stačí obyčejná krabice od bot, vystříhejte do ní otvůrky na tlapky po stranách i ve víku, dejte dovnitř nějaké voňavé mlsíčky, třeba nalámané měkké tyčinky, a ukažte jí je. Víko asi budete muset převázat nebo přilípnout izolepou, brzy by přišly na to, jak ho sundat. Další dobrou schovávačkou na dobroty jsou ruličky od toaletního papíru, které slepíte k sobě do jakési pyramidy a přivážete nebo přilepíte je k prkýnku (nebo necháte volně – kočky budou chvíli šťárat a pak to převrhnou). Perfektní skrýš pro dobroty je taky starý ubrus nebo prostírání na zemi, jindy stačí i kousek novin nebo papírový ubrousek. Při návratu domů můžete taky s sebou přinést nějakou krabici z obchodu – jednou větší, jindy menší, s víkem a bez víka, vyříznete do ní díru nebo uděláte ze dvou krabic a starého svetru tunel, ústí zakryjete utěrkou atd. Prostě kočičky zaměstnáte podobně, jak když jsou na chalupě a musí lovit a schovávat se a číhat… Kdyby se Vám nechtělo do výroby, určitě najdete spoustu interaktivních hraček v nějakém dobrém Zverimexu. Potíž je v tom, že kočky každá hračka brzy omrzí.
K přerušení toho ocucávání by možná bylo dobré místo pouhého ignorování použít Pet Corrector – je to nádobka se stlačeným plynem, který po stisknutí ventilu ošklivě zasyčí. Nesmíte se přitom ale na číču dívat ani na ni mířit – jen prostě jak sebou žuchne a začne se chystat k olizování, zasyčí ta hnusná lahvička. Stačí jen malinko, kočky se toho zvuku obvykle hodně leknou. Naše Marfuška má před lahvičkou pořádný respekt poté, co na ni syčela, když se mi houpala jako kotě opakovaně v noci na fíkusu.
Vzhledem k tomu, že Maryška je celkově labilnější a citlivá, asi by se hodilo přidávat jí do krmiva přípravek Serene-Um, kde hlavní složkou je tryptofan – prekurzor serotoninu, tzv. hormonu štěstí. Ideální je, když se ráno a večer krmí kapsička – to se pak dá použít Serene ve formě kapek a zamíchat ho do „omáčky“. Ale dají se jím i pokropit granulky, popřípadě použít tabletku a schovat ji do pamlsku nebo ji rozdrtit do granulek.
Věřím, že zpestření večerního programu Maryšce prospěje a alespoň něco z doporučených hraček ji zaujme tak, že zapomene na ocucávání.
S pozdravem
Hana Žertová